Renata Edlmanová: Prostě co žiju, to šiju.
Když mne Renata na začátku letošního února oslovila, abych se stala kurátorkou její a Jasanovy výstavy ve White Gallery v Osíku, věděla už, jak by měla výstava vypadat. O výstavě uvažovala v roce 2023, a na podzim toho roku měla koncepce výstavy pevné obrysy: Renata spolu s Martinem Jandou oslovili sochaře Jasana Zoubka, mého bratra, aby s Renatou vytvořil výstavu s názvem DVA. Navštívili Jasana v jeho pražském ateliéru, prohlédli si jeho práci – a koncept výstavy dvou odlišných autorů byl na světě.
Renata vystavuje dvojice, které jsou ve vzájemném napětí, liší se i doplňují. Dvojice, které vytváří Jasan, nesou trochu jiný druh napětí, ale jeho i Renatiny práce spojuje pohyb mezi zjevným a skrytým. Renatu baví hra s detailem, a proto se ke svým oblíbeným tématům vrací, zpracovává je zas a znovu, aby zachytila proměny jejich výrazu. Vše se odvíjí od toho, co ji zaujalo, překvapilo, zasáhlo. Ve svých dílech vyjadřuje myšlenky, nálady, příběhy nebo charaktery lidí. Ženy a muže českého i světového umění a kultury portrétuje, tedy šije, osobitým způsobem. Nepřestává mě fascinovat, s jakou péčí a citem pro detail dokáže z kusů látek vystihnout nejen rysy portrétovaných, ale také povahu jiných materiálů, třeba porcelánu a skla, nebo krajin a rostlin, které se zrodily v její fantazii.
Renata Edlmanová je litomyšlská rodačka, v Litomyšli žije, pracuje a se svým mužem Martinem, který je jí v životě i v tvorbě největší oporou, zde vychovali dvě děti. Narodila se 2. července 1974. Výtvarné a textilní práci se věnuje od svých dvaceti let, takže výstavou ve White Gallery oslaví své životní i pracovní jubileum. V letech 2004 až 2007 navštěvovala Výtvarné studio Šárky Hrouzkové. Hodně kreslila a malovala, ale nakonec zakotvila u textilní tvorby. Textilní techniky včetně tapiserií, patchworků a artquiltů se naučila sama praxí. V posledních letech se věnuje výhradně artquiltu, v němž spojuje několik různých tvůrčích vášní, jako je malba, kresba nebo kreativní tvorba. Když si prohlížíme Renatiny starší kresby a malby, vidíme její touhu po ovládnutí plochy barvou, linií a tvarem, kterou dnes, na zcela jiné úrovni, promítá do svých textilních obrazů.
Svá díla vystavila od roku 1997 na řadě samostatných i společných výstav v Čechách i v zahraničí. Každoročně se účastní mezinárodní výstavy Prague Patchwork Meeting, kde získala různá ocenění. Vystavovala také v New Yorku v galerii Českého centra na výstavě Současný český quilt a rovněž v galerii V dobré společnosti, která byla součástí PPM Quilt Show Brno. Své znalosti předává dál – techniky tvorby quiltů, tapiserií, artquiltů a nových povrchů vyučovala po celé České republice – a její dílo inspiruje další autorky.
V Renatině pojetí je artquilt dokonale řemeslně zpracovaným dílem, jehož autorka ovládá technologii šití beze zbytku. Látky propojuje nitěnou kresbou, kterou šije šicím strojem. Artquilt se dá označit jako vývojové pokračování moderního patchworku, který se stal základem textilních obrazů. Jde o umění, které má charakter závěsných obrazů a splňuje požadavky na výzdobu interiérů. Nemá tedy už nic společného s původním praktickým sešíváním a prošíváním pokrývek a oblečení z recyklovaných textilií v dobách, kdy nové látky nebyly dostupné, ale lidé se potřebovali obléknout a zahřát. Tento sociální podtext se dnes už vytratil, ale příběhy amerického patchworku a quiltu z devatenáctého století, kde šití konkrétních vzorů mělo symbolickou hodnotu, jsou inspirativní i dnes.
Textilní umění není výsadou žen – do jeho české historie se zapsali vynikající textilní výtvarníci Antonín Kybal, Jan Hladík, Jiří Mrázek a další. Textilu se výjimečně věnovaly i mně blízké sochařky Věra Janoušková a Eva Kmentová. Věřina rozměrná textilní koláž Odysseus z roku 1948 předznamenala její pozdější tvorbu papírových koláží či soch svařených z barevných smaltů. Skromný pokus v oblasti textilní koláže podnikla také moje maminka Eva Kmentová, která na konci padesátých let, možná právě pod vlivem své spolužačky z Umprum a kamarádky Věry Janouškové, ušila závěs, na kterém ze starých zbytků látek a vlny zobrazila reálné předměty z domácnosti. Patchwork a artquilt, který nás v souvislosti s tvorbou Renaty Edlmanové zajímá především, jsou však patrně výhradně dílem žen, které se této práci věnují na bohaté škále od příležitostného koníčku po profesionální tvorbu.
Na výstavě DVA představí Jasan Zoubek, jenž pracuje s kamenem a lepeným papírem, své starší práce, které již dříve vystavil na četných výstavách samostatných i společných. Renata, která pracuje s látkami a nitěmi, se právě připravuje na svou první bilanční výstavu a v době, kdy píšu tento text, určitě zrovna šije. Spojení Renatiných šitých obrazů s Jasanovými sochami a reliéfy nám dá možnost uvědomit si to, co mají tito dva výtvarníci společného: smysl pro řád, vytrvalost v práci a touhu po dokonalosti.
Polana Bregantová, březen 2024